Marie Terezie se stala uherskou královnou na základě pragmatické sankce. Jedná se o zákon umožňující ženám nastoupit na trůn. Na korunovaci, která se konala 25. června 1741 v Bratislavě, přijela panovnice již 20. června. Už na hranicích ji přivítali představitelé uherských stavů, což bylo starým zvykem. Na rozdíl od svých předchůdců absolvovala Marie Terezie cestu mezi jednotlivými korunovačními obřady v kočáře. Velkolepá korunovace proběhla v Dómu sv. Martina. Po korunovaci byla odvezena na korunovační pahorek u Dunaje. Podle tradice na koni vystoupila na pahorek a mávla mečem na čtyři světové strany. Tím složila přísahu na ochranu země.
Marii Terezii od dětství vychovávali a vzdělávali jezuiti, zejména co se týkalo náboženských oblastí. Kromě toho se jí dostalo vynikajícího vzdělání v oblasti historie, latiny, francouzštiny, španělštiny a němčiny. Věnovala se také malování, tanci a hudbě.
Matka dvou císařů
V roce 1736 se vdala za Františka I. Lotrinského a měli spolu 16 dětí. „Matka dvou císařů“, i takto byla nejednou pojmenovaná. Jej celý titul zněl Marie Terezie, císařovna Svaté říše římské a německého národa, Královna Uherska, Česka, Chorvatska a Slavonie, arcivévodkyně Rakouska, vévodkyně Parmy a Piacenzy a velkovévodkyně Toskánska. Její manžel se 13. září 1745 stal římskoněmeckým císařem. Jedním z jejích titulů byla dokonce i funkce císařovny – manželky.
Její velké zásluhy se přikládají zejména reformám, které po nástupu na trůn začala uplatňovat. Při zavádění těchto velkých změn jí pomáhali velmi vzdělaní a oddaní rádcové. Za její vlády se velkou mírou zreorganizovala armáda, výrazně se podporoval obchod a rozvoj polnohospodářství. Vydala všeobecný školní řád, ten určoval všeobecnou vzdělávací povinnost. Za její vlády byli zavedeny jednotné míry, váhy a jednotná měna.
Velká matka Rakouska
Je považovaná za jednoho z nejschopnějších panovníků nejen zdejších krajin, ale i celého Habsburského rodu. Nejenže přispěla k sjednocení Habsburské monarchie, ale v 18. století byla i rozhodující postavou tehdejší Evropy. Drahocenné politické zkušenosti, ale i sebevědomí panovnice získala během války za své dědictví.
Marie Terezie zemřela 29. října 1780 ve věku 63 roků ve Vídni. Ještě za svého života byla nazývána Magna Mater Austriae – Velká matka Rakouska – za její velké zásluhy o zachování a upevnění moci svého království.
Výjimečná událost na výjimečné medaili
Při příležitosti výročí této slavnostní události emitovala Národní Pokladnice pamětní medaili, kterou najdete exkluzivně jen v její nabídce. Emise byla vyražená v nejvyšší kvalitě ražby – leštěným razidlem – díky čemu je možné obdivovat i ty nejmenší detaily zobrazeného motivu.
Na reverzu medaile je zachycena umělecky ztvárněná scéna korunovace Marie Terezie v Dóme sv. Martina v Bratislavě. Klíčovým prvkem na aversu je pak vyobrazená koruna z katedrální věže Dómu sv. Martina. Okraj lemuje nápis „275. výročí korunovace Marie Terezie“. Ve středu medaile je vyobrazená koruna jako symbol korunovace spojený s Bratislavou a po jejích stranách jsou uvedeny roky – rok korunovace a rok 2016, kdy si výročí připomínáme.
Medaile má unikátní průměr 100 mm. Na hraně se nachází individuální číslování. Emise je velmi omezená, čítá pouhých 100 unikátů pro celý svět.
