Závěrečný text naší trilogie o pražských legendách nám přiblíží fascinující a v mnoha směrech rozporuplnou osobnost magistra Kelleyho. Na konci příběhu už čeká slíbené PŘEKVAPENÍ v podobě numismatické lahůdky a pro 100 nejrychlejších z Vás navíc DÁREK! V čem máte být nejrychlejší, se dozvíte na konci příběhu! Příjemné počtení.

Podvodník nebo alchymista?

Magistr Edward Kelley se narodil v Anglii v roce 1555. Byl zapsán ke studiu na Oxford, studium nedokončil, ale po celý život užíval (neoprávněně) univerzitní tituly. Následně se učil lékárníkem a pracoval také v advokátní kanceláři, kde se dopustil podvodu padělatelství, za což byl náležitě potrestán tak, že mu byly uříznuty obě uši.

Jak se Kelley ocitl v Praze

Pak vstoupil pod pseudonymem Talbot do služeb Johna Dee, slavného britského matematika, astronoma, astrologa a rádce královny Alžběty I. Kelley o sobě tehdy tvrdil, že rozmlouvá s anděly a Dee mu uvěřil. Učinil z něj svého společníka a médium pro své seance. Právě s ním odcestoval do Polska a odtud do Prahy. Zde je uvítal Tadeáš Hájek z Hájku, císařův osobní lékař, který jim zajistil audienci u císaře Rudolfa II. První setkání s císařem však nedopadlo nijak slavně. Císaře nezaujali a John Dee byl krátce po audienci obviněn z čarodějnictví. Někteří historici se domnívají, že John Dee a Edward Kelley byli ve skutečnosti tajnými agenty anglické královny a měli za úkol vetřít se do přízně Rudolfa II., který byl znám svou slabostí pro alchymii a magii.

Kelley a Dee tedy uprchli z Čech, aby se později tajně vrátili a usadili na dvoře Viléma z Rožmberka v Třeboni, který tímto činem velmi popudil císaře. Edward Kelley v Třeboni zdokonaloval své alchymické kousky a triky a záhy získal přízeň svého hostitele, kterého údajně vyléčil z těžké nemoci.

Druhá šance na dvoře Rudolfa II.

O Kelleyho alchymickém umění se brzy doslechl také císař Rudolf II., který se osobně sešel s Vilémem z Rožmberka a došlo mezi nimi ke smíru a k dohodě – Kelley žil od té doby střídavě v Praze a v Třeboni a sloužil oběma svým pánům. Jeho první pokus uskutečněný před císařem dopadl skvěle, protože pomocí své speciální rtuti prý dokázal proměnit libovolný kov v čisté zlato. V jeho držení bylo i „černé nebo zemní zrcadlo“, s jehož pomocí prý mohl odposlouchávat cizí hovory a vidět na dálku. Kelley fascinoval i svým zjevem. Byl vysoký, štíhlý, měl plnovous a husté dlouhé vlasy – jednoduše černokněžnický zjev.

Magistr Edward Kelley
Magistr Edward Kelley – Zdroj obrázku: http://bit.ly/1gNyu4T

Nezdařené útěky z vězení

Panská láska však po zajících skáče a tak po nějaké době oblíbenost Edwarda Kelleyho u císařského dvora začala pomíjet. Osudným se mu stal souboj s dvorním úředníkem Hunklerem v roce 1591, při kterém přišel císařův dvořan o život. Kelley byl zatčen a uvězněn na hradě Křivoklát. Po skoro tříletém vězení se rozhodl pro útěk. Po laně se spustil z věže, to se však přetrhlo a on dopadl na skálu, roztříštil si nohu, která mu musela být amputována a nahrazena dřevěnou. Po krátkém setrvání na svobodě byl Kelley uvězněn na hradě Hněvín, kde se mohl pohybovat po celém hradě a konat pokusy. V roce 1597 zde dokončil své dílo „Pojednání o kameni mudrců“, kterým chtěl oblomit císaře. Ten ho však z vězení nepropustil.

Kelley se proto rozhodl, že uteče podruhé. Opět se rozhodl použít provazu, který mu přinesla jeho žena při jedné své návštěvě. V noci spustil provaz z věže do hradního příkopu, kde na něj čekal věrný sluha s koňmi. Provaz se však opět přetrhl, Kelley spadl do příkopu a zlomil si zdravou nohu. Hradní hejtman okamžitě informoval císaře o Kelleyově dalším nezdařeném útěku. Panovník alchymistovi nakonec udělil milost, zakázal mu však návrat do rodné Anglie. Kelley se léčil ze zranění a údajně trpěl velkými bolestmi, proto se rozhodl, že nebude dožívat svůj život jako mrzák a vypil smrtelný jed. Skonal 1. listopadu 1597 ve věku 42 let. Dodnes nikdo neví, kde se nachází jeho hrob.

Fingovaná sebevražda?

Existují však zvěsti, že jeho smrt byla pouze fingovaná. Prý jen změnil identitu a volně se pohyboval po českém království: několikrát zasáhl do vývoje bitev třicetileté války, kdy prý vyzbrojoval chemickými látkami přepadový oddíl Albrechta z Valdštejna. Nakonec pracoval v několikanásobné konspiraci. Jeho stopa končí v roce 1642.

A konečně to PŘEKVAPENÍ…

Jistě se ptáte proč Vám na blogu v poslední době servírujeme jednu legendu za druhou? Odpověď je snadná. Národní Pokladnice připravuje zbrusu novou kolekci nazvanou Magická Praha. Přísně limitovaná kolekce medailí zpracovaných z 14karátového zlata bude připomínat nejznámější pražské legendy. O design numismatů se stará světově uznávaný medailér Vladimír Oppl, mimo jiné autor české dvacetikoruny.

A co z toho budete mít VY?

  • Stanete se spolutvůrcem této unikátní kolekce! Stačí se jen hlasovat, jaká z legend by podle Vás neměla v kolekci chybět. Anketu naleznete zde!
  • Prvních 100 hlasujících obdrží nádhernou medaili zušlechtěnou žlutým a červeným zlatem jako dárek!
  • Ti co se zúčastní hlasování, získají přednostní právo na rezervaci této přísně limitované kolekce, která zatím nebyla oficiálně představena veřejnosti

Vybírat můžete ze tří legend: O Golemovi, Pražský orloj, a právě Magistr Kelley.

Magická Praha
Příběhy o pražských legendách v cyklu Magická Praha

TAK NEVÁHEJTE A HLASUJTE ZDE!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vložte svůj komentář prosím!
Zadejte své jméno prosím