Ražba leštěným razidlem a Pistrucciho Waterllo

Královna medailí s mimořádně pohnutou historií mohla být vyražená v plné kráse jen díky této moderní technologii

Čím je ražba leštěným razidlem výjimečná?

Jedinečné postavení mezi všemi numismaty mají emise zpracované v nejvyšší mincovní kvalitě a ražené speciálním leštěným razidlem, v tzv. proof kvalitě, někdy též označované zkratkou PP. Jedná se o ražbu na vysoce leštěné střížky z razidel, jejichž pole je vysoce leštěno a reliéf matován. Celkový efekt bývá obvykle bezvadný a velmi reprezentativní. Mincím, raženým tímto způsobem, se věnuje obrovská pozornost nejen při samotné ražbě, ale i v přípravných a závěrečných etapách. Díky tomuto způsobu zpracování má mince zrcadlový lesk, který dává vyniknout i těm nejmenším detailům.

Ani nejvyspělejší technologie nenahradí lidský cit pro detail

K zajištění reliéfních partií, plastiky a mincovní plochy je nezbytná pečlivá ruční rytecká práce, jejíž konečné úpravy se provádějí pod mikroskopem. Vytvoření opravdu dokonalých razidel trvá desítky hodin a tento čas nejde zkrátit, pokud má být výsledek ražby skutečně dokonalý. Přechod mezi zrcadlem leštěné mincovní plochy a reliéfem musí být ostrý a přesně vymezen. Mincovní plochu razidla je nutno následně rozleštit do zrcadlového lesku. Vlastní proces leštění razidel proto probíhá velmi zdlouhavě. Stejně jako rytci i leštiči pracují celé hodiny pod mikroskopem. Pomocí speciálních nástrojů, dřívek a kůží nanáší na ocelové razidlo speciální lešticí pastu s obsahem diamantů různé hrubosti. Tu opatrnými pohyby roztírají a celou mincovní plochu musí po vyleštění stejně opatrně očistit od zbytků leštidla. Poté celý proces znovu opakují s leštidlem obsahujícím diamanty nižší hrubosti. A pak znovu a znovu. V poslední fázi se již leští diamanty s průměrem jednoho mikronu. Díky tomu pak při ražbě vzniká působivé umělecké dílo.

Samotná ražba se také odlišuje od běžné ražební produkce: razidlo udeří na každý střížek hned dvakrát a vyšší silou než je obvyklé. Pak jsou jednotlivé exempláře odebírány od razícího stroje ručně, způsobem maximálně eliminujícím riziko jakéhokoli poškození, nejsou odhazovány do koše jako numismaty běžné produkce.

Poslední fází výroby numismatů v nejvyšší mincovní kvalitě je jejich leštění. Ani tuto závěrečnou část nelze svěřit technice. Omílání nebo jiné automatizované techniky leštění by odstranily ostrost jednotlivých detailů v reliéfu. Navíc ani ty nejmodernější techniky včetně leštění elektronovým paprskem zdaleka nedosahuji takové kvality lesku jako tradiční ruční práce.

Pamětní medaile slavného rytce s motivem bitvy u Waterloo po 200 letech konečně vyražena!

Tento relativně složitý a časově velmi náročný způsob výroby numismatů v nejvyšší mincovní kvalitě umožnil emitovat taková umělecká díla, která by při užití jednodušších ražebních technik nevynikla v plné kráse. Jedním z příkladů emise, která získala použitím leštěného razidla nový rozměr své krásy, je královna mezi medailemi – Pistrucciho Waterloo. Její mimořádně mocný a fascinující příběh se začal psát bezprostředně po skončení legendární bitvy u Waterloo a jeho poslední kapitola byla dopsána o dvě století později, tedy letos, v roce 2015, kdy si připomínáme 200. výročí legendární bitvy u Waterloo. A leštěné razidlo sehrálo v této závěrečné části příběhu jednu z hlavních rolí.

Bitva u Waterloo se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18. června 1815 asi 20 km jižně od belgické metropole Bruselu. Francouzská armáda císaře Napoleona I. zde utrpěla drtivou porážku od spojeneckých vojsk, vedených polními maršály vévodou z Wellingtonu Arthuem Wellesleym a Gebhardem Leberechtem von Blücherem, Pro francouzského panovníka se bitva stala jedním z jeho posledních vystoupení v roli vojevůdce, stratéga a hlavy státu, pro Evropu znamenala ukončení napoleonských válek (tedy ukončení série válečných konfliktů, které se odehrávaly mezi lety 1803 – 1815 na území Evropy, Afriky, Severní Ameriky, Středozemního moře, Indického oceánu a také v Severní Americe, Indii a na Jižním Kavkazu.

Pouhých deset dní po této legendární bitvě totiž pověřil polní maršál Arthur Wellesley, jedna z největších osobností na straně spojeneckého vojska, svého bratra Williama Wellesleye Polea, mistra královské mincovny, aby k této příležitosti nechal vytvořit nezapomenutelné pamětní medaile. Vyhlásil tedy veřejnou soutěž, v níž naprosto bezkonkurenčně zvítězil návrh temperamentního Itala – Benedetta Pistrucciho. Římský rodák Benedetto Pistrucci (1783 – 1855) studoval umění v Římě, Neapoli a Bologni. Po studiích se věnoval tvorbě portrétů v Itálii a ve Francii.

Ihned po přijetí návrhu, začal Pistrucci pracovat na jeho realizaci. Vytvoření celého díla trvalo více než 30 let a téměř všichni zamýšlení obdarovaní během této doby zemřeli, s výjimkou vévody z Wellingtonu. Výslednou medaili však – pro její mimořádné rozměry (hmotnost 677,5 gramu a průměr 140,8 milimetru), naprosto jedinečný, fascinující design aversu i reversu, dokonale propracovaný do nejmenšího detailu a s ohledem na tehdejší technologie -nebylo možno vyrazit.