Bankovka 500 Kčs z roku 1973 se pyšnila nejvyšším nominálem své doby!

Příběh hnědé pětisetkoruny se začal psát již v roce 1970. Tehdy byla vypsána neanonymní soutěž s uzávěrkou v březnu roku 1971. Vyzváno do soutěže bylo několik umělců, mezi nimi i Jaroslav Lukavský, který byl akademický malíř, ilustrátor a grafik. Do povědomí veřejnosti se dostal nejen jako autor návrhů československých bankovek, ale též návrhů československých známek, za něž získal mnohá ocenění.

Pan Lukavský společně s dalšími umělci zaslali řadu svých konceptů, ale žádný z nich nebyl jednoznačným favoritem. Dokonce i ten vítězný od pana Lukavského se neobešel bez požadavků na úpravu. Návrh na lícní straně ztvárňující Slovenské národní povstání totiž původně nesl civilní motiv. To se však pravděpodobně neshodovalo s představou zadavatele a civilní motiv musel být nahrazen vojáky se samopaly.

Návrh, který byl následně schválen se stal předobrazem bankovky, jež se vyznačovala šířkou 67 mm a délkou 152 mm. Vytištěna byla na nažloutlém papíru s průběžným tmavočarým vodotiskem s ochrannými modrými a červenými vlákny zakomponovanými  v papírní hmotě.

Vodotisk, viditelný při naklopení bankovky, vytvářel po celé ploše papíru řady střídajících se lipových lístků a pěticípých hvězd.

Na lícní (aversní) stranu 500 Kčs bankovky, v hnědé barvě s odstínem do fialova, byla promítnuta tématika Slovenského národního povstání. Nejdominantnější jsou zde dvě postavy vojáků SNP, za nimiž se v pozadí rýsuje středoslovenská krajina se zříceninou hradu Strečno. V levé části, zhruba ve středu je nepravidelná tmavočará gilošová růžice, nad níž se nachází státní znak. Ze středu růžice se pak rozbíhají v duhovém provedení různobarevné křivky symbolizující plameny rozhořívajícího se povstání.

Kromě dalších náležitostí nese aversní strana též drobnými písmeny vytištěná jména autorů: J. LUKAVSKÝ DEL. (návrh) a L. JIRKA SC. (rytec), uprostřed mezi nimi je firemní označení tiskárny ŠTÁTNA TLAČIAREŇ CENÍN, PRAHA.

Na rubové (reversní) straně, jež vznikla rovněž v hnědé barvě s odstínem do fialova, opět dominují různobarevné křivky podobající se plamenům. Vedle nich je znázorněn nepřehlédnutelný slovenský hrad Devín, který připomíná první spojení Čechů a Slováků  v říši Velkomoravské. Hrad, jenž sám o sobě je velmi bohatý na dějiny, byl svědkem slávy i pádu Velké Moravy.

Vedle výrazné číslice 500 stojí za povšimnutí vyobrazená faléra, bronzová ozdoba          z jezdeckého postroje slovansko-avarského původu, jež byla nalezena v blízkosti Devína a která dokumentuje dávné slovanské osídlení.

Rovněž u reversní strany stojí za zmínku upozornit na jména autorů. Za návrhem opět stál vynikající J. LUKAVSKÝ DEL., rytcem reversní strany byl tentokrát neméně nadaný  M. ONDRÁČEK SC.

Tato legendární 500 Kčs bankovka byla v oběhu od roku 1973. Vznikla v době, kdy naše průměrná mzda byla 2164 Kčs, na nájemném jsme platili okolo 238 Kčs, do kina si zašli za 40 Kčs a benzín normal tankovali za 2,10 Kčs za litr.  Do roku 1985 byla dokonce bankovkou s nejvyšší nominální hodnotou. Její čas se naplnil v roce 1993, kdy byla stažena z oběhu. Sloužila nám dlouhých dvacet let, během nichž byla němým svědkem mnoha důležitých historických událostí a lidských příběhů.

Legendární 500 Kčs bankovka se pro svůj příběh a historický význam dočkala v Národní Pokladnici svého zvěčnění. Díky pokročilé technologii vznikla replika, z mědi či ze zlata, věrně zrcadlící originální bankovku, jež umožňuje vnímat i ty nejmenší detaily.

Na výjimečnosti replice dodává i její oboustranné zpracování, které násobí prožitek        z repliky.