Vítejte u závěrečné části z dvoudílné série o zlatě. V předchozím díle jsme se věnovali historii a symbolice tohoto drahého kovu. Dnes se zaměříme na jeho využití v ekonomicky nepříznivých dobách.
Záruka překonání ekonomických krizí i záminka pro konflikty
Je krásné, není ho moc, je symbolem moci, bohatství a jeho hodnota stoupá strmě vzhůru. To vše dělá zlato vzácným a velice žádaným. Mnoho vojáků zlatochtivých národů položilo za zlaté pruty, cihly a šperky své životy. Zlato je také důvodem masových migrací. Vzpomeňme třeba na zlatou horečku na Klondiku. Za zlatem se koncem 19. století vydalo přes 100 000 ziskuchtivých zlatokopů. V nepřívětivé pustině jich však zbohatlo jen mizivé procento. Zlatých horeček bylo samozřejmě mnohem více a v posledních letech se množí nálezy zlatých valounů zejména na území Austrálie.
Zlatý standard
Zlato zastávalo také významnou roli v mezinárodním měnovém systému. V 70. letech 19. století využívala většina průmyslových zemí tzv. zlatý standard. Jednalo se o způsob vyjádření hodnoty měny v měnovém systému, kdy bylo zlato měřítkem této hodnoty. Země vyznávající zlatý standard tak mohly volně razit zlaté mince, emitované bankovky směňovat za zlato a žlutý kov vyvážet i dovážet. Zlatý standard byl využíván až do vypuknutí první světové války. Zlaté mince byly následně staženy z oběhu a směnitelnost bankovek za zlato byla zastavena. Válečné operace byly financovány nekrytými papírovými bankovkami. Tento proces vedl k inflaci a hospodářské krizi, která po válce přetrvávala. Některé země se snažily zlatý standard obnovit, ale ani jedna strategie nebyla úspěšná.
Byla II. světová válka rozpoutána kvůli zlatu?
Historické zdroje uvádějí, že touha po zlatu byla jedním z předních důvodů, proč Adolf Hitler zahájil II. světovou válku. Führer bezmyšlenkovitě utrácel za výrobu zbraní a stavbu dopravních tepen. Zlato v německých bankách bylo brzy vyčerpáno a Hitler se neostýchal podmanit si bohatství zemí, které mu nenáleželo. Nejprve zabavil zlaté zásoby z Rakouska a Československa. Zpráva o rozkradení se rychle šířila dál do Evropy. Británie a Francie se rozhodly reagovat a své zlaté rezervy ukrýt v Kanadě. Do „bezpečí“ vyplulo více než 750 lodí. Nacisti však plán nepřítele brzy prohlédli a vypravené lodě naložené zlatem začali potápět. Na dně Atlantického oceánu tak údajně leží zlato v hodnotě přesahující 300 miliard liber.
Bezpečný přístav v době krize
Ač je vývoj cen zlata ovlivněn mnohými vlivy, historická fakta hovoří jasně – zlato je z hlediska dlouhodobé investice bezpečným útočištěm v nejistých dobách. Nastane-li recese a ekonomický růst zpomaluje, klesají zisky společností a tím i úrokové sazby. Tlak na ceny akcií graduje a přesně v tomto okamžiku se zlato stává zajímavou alternativou. Jenže! S poptávkou roste pochopitelně i cena. Dnes, v době koronakrize, je to s cenou zlata jako na houpačce. Situace je pro všechny zcela nová. Velcí investoři panikaří a svá aktiva přesouvají. Právě taková „zemětřesení“ se projevují na vývoji ceny zlata a je velice komplikované odhadnout správnou chvíli pro nákup drahého kovu. Zajímavou alternativou se pak stávají zlaté (ale i stříbrné) mince nebo medaile, které mají kromě hodnoty drahého kovu i další pozitiva, např. sběratelskou hodnotu. Velice zajímavou příležitostí může být pro sběratele nákup tzv. Fairmined zlata. Jedná se o férově vyraženou zlatou surovinu, kde hraje kromě čistoty kovu a sběratelské hodnoty významnou roli také sociální a morální rozměr.
