V tomto roce si připomene z pohledu numismatiky opravdu zásadní výročí. Před 100 lety se zrodila československá koruna, měna samostatného Československa! 100. výročí koruny, symbolizující suverenitu nově vzniklého státu si můžete připomenout i Vy! Národní Pokladnice totiž připravuje pamětní medaili, která bude pro českou veřejnost zcela zdarma. Nyní si pojďme připomenout, jak ta naše koruna vlastně vznikla.
Cesta ke koruně si žádala revoluční řešení
Přesto, že samostatné Československo bylo vyhlášeno už 28. října 1918, ještě 5 měsíců po rozpadu Rakouska-Uherska obíhaly na území rozkládající se monarchie inflační rakousko-uherské koruny. Nově vzniklé Československo se řadilo k ekonomicky nejrozvinutějším zemím bývalé monarchie, a proto se zde inflační tendence projevovaly nejméně. Měna se však v některých částech Rakouska- Uherska začala rychle znehodnocovat a bylo třeba učinit radikální krok. S revolučním řešením přišel Alois Rašín. V březnu roku 1919 se hranice Československa uzavřely. Ve stejném měsíci byla stažena polovina papírového oběživa. Ta druhá polovina byla označena československými kolky ve výši 1% hodnoty té které bankovky. Nominální hodnota bankovek po měnové reformě tedy odpovídala té, která na ní byla uvedena, nikoli té na kolku. V oběhu zůstaly všechny platné rakouskouherské mince včetně nouzových bankovek.
Sokol, lev a perutě
Možná Vás překvapí, že nová měna se původně neměla jmenovat koruna. Koruna byla platidlem v bývalém monarchistickém uspořádání a novým názvem jsme se chtěli od Rakouska-Uherska distancovat. Zákonodárci zvažovali mnoho alternativních pojmenování. Padly návrhy jako československý lev, sokol, káně, denár, frank nebo tolar. Díly měny by se v případě zavedení sokolu, jmenovaly perutě. Ve věci názvu ke shodě nedošlo. Koruna byla tedy provizorním označením a diskuze o novém označení zůstala otevřena.
Padělky, padělky a zase padělky
Po oddělení měny se začaly československé kolky padělat ve velkém. Pavel Frouz, autor publikace „Sbíráme mince“ píše, že téměř ve všech dochovaných sbírkách se najdou padělané kolky a někdy je velmi komplikované rozeznat, které kolky jsou pravé. Situace s padělateli se bohužel příliš nezměnila ani se zavedením prvních československých státovek v roce 1919. Někdy je dokonce obtížnější setkat se pravou státovkou než s falešnou.
První papírové peníze
Jak jsme zmínili v texu výše, prvními papírovými penězi byly tzv. státovky. Tou úplně první vydanou byla stokoruna. Příprava návrhů i tisku prvních papírových platidel byla poněkud překotná. Na motivech nového oběživa se podílelo několik autorů. Nejznámějším je určitě Alfons Mucha, který se zhostil designu první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny a pětisetkoruny. Protože ještě neexistovala oficiální instituce pro tisk cenin, roztříštil se tisk státovek mezi šest tiskáren. Národní banka Československá vznikla až 1. dubna 1926. Od následujícího roku tak byly státovky postupně nahrazovány bankovkami.
Ražba prvních mincí
S ražbou prvních mincí to nebylo vůbec snadné. Pražská mincovna byla uzavřena dávno před vznikem Československa a jedinou mincovnou na našem území byla ta v Kremnici. Kremnická mincovna však byla v žalostném stavu. Po rozpadu monarchie byla doslova vyrabována. Chyběly razící stroje i materiál. První mince proto vznikly až v roce 1921. První mincí uvolněnou do oběhu byl dvacetihaléř Otakara Španiela. Následoval padesátník a v roce 1922 konečně i první československá kovová koruna! Když budete první emisi mincí zkoumat blíže, zjistíte, že na mincích není uveden název měny. Důvodem byl zejména fakt, že se stále váhalo nad názvem nově vzniklé měny. Nicméně koruna se nakonec ujala a první mincí, která nese název měny je slavná Gutfreundova pětikoruna s motivem továrny z roku 1925.
Získejte pamětní medaili k 100. výročí koruny zdarma!
Chcete-li si uchovat vzpomínku na 100. výročí koruny, objednejte pamětní medaili ZDARMA. Od dubna 2019 ji najdete v nabídce Národní Pokladnice.
Více informací naleznete na www.vyroci-koruny.cz.
