Známe jej ze školních let pod přízviskem „Učitel národů”. Jan Amos Komenský patřil k významným osobnostem své doby. Uznání se však za svého života dočkal pouze v zahraničí, vlast Komenského hodnotu docenila až mnohem později. V 80. letech 20. století se jeho podobizna stala ústředním motivem pestrobarevné československé bankovky. A krásná bankovka se letos stala předlohou pro unikátní medaili!
Místo narození neznámé
Místo, kde se Jan narodil není přesně známo. Vedou se spekulace o Uherském Brodě, Nivnici či Komně. Zkrátka byl moravským rodákem, který na svět přišel v roce 1592. Po určitou dobu žil se svými rodiči v Uherském Brodě, avšak bohužel okolo dvanácti let osiřel. Po smrti rodičů a dvou ze čtyř sester se o něj starala jeho teta ve Strážnici, kde navštěvoval bratrskou školu.
Později odešel studovat gymnázium do Přerova, kde se rozhodl pro duchovní cestu. Zde získal i své biblické jméno Amos. Po gymnáziu odešel na vysokou školu do Herbornu, kde v té době pod vlivem profesora Alsteda začal také psát. Toužil psát knihy v mateřštině, které by prospěly jeho národu, a tak se pustil do Pokladu jazyka českého či encyklopedie Divadlo veškerenstva věcí.
Časem z Herbornu přesídlil do Heidelbergu, kde strávil pouze jeden semestr, než se vrátil zpět do své vlasti, konkrétně do Přerova.
Učitel i duchovní
V Přerově se stal rektorem bratrského gymnázia a usiloval o zlepšení metod vzdělávání dětí. Za tímto účelem sepsal Pravidla snadnější mluvnice.
Jeho další kroky směřovaly k duchovní cestě, cítil se povolán k církevní službě, což bylo ve věku čtyřiadvaceti let. Po svém vysvěcení na kazatele odešel do Fulneku, kde působil jako rektor školy a kazatel Jednoty bratrské. Zde poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou.
Tragické události jeho života
Jedna z nejzásadnějších událostí, která ovlivnila jeho život, byla bitva na Bílé hoře a následná třicetiletá válka. Ta donutila Jana i s rodinou uprchnout z Fulneku a skrývat se nejprve na Moravě a později i na východě Čech. Důvodem bylo, že odmítl konvertovat ke katolické víře. Po čase skrývání se mu zemřela žena a jeho dvě děti na mor. Tato tragická událost zapříčinila návaly deprese a spoustu bezesných nocí, kdy útěchu a zklidnění hledal ve víře. Pod vlivem událostí sepsal několik filozofických spisů, mezi nimi i proslulý Labyrint světa a ráj srdce.
Časem, když bolest nad ztrátou milovaných nedosahovala takové intenzity, se seznámil se svou druhou ženou Marií Dorotou Cyrillovou s níž měl tři dcery a jednoho syna. S nimi v roce 1628 odešel do exilu, a to do polského Lešna, které bylo centrem bratrské víry. V Lešně se stal postupem doby biskupem, písařem a zástupcem rektora gymnázia. Přesto však nepřestal doufat v návrat do vlasti. Horlivě připravoval učebnice a plán na zlepšení organizace školství. Rovněž se zamýšlel nad stavem společnosti a tím, kterak ji napravit. K tomu sepsal dílo Všeobecná porada o nápravě věcí lidských.
Píle růže přináší
Komenský si díky svým dílům, jako Brána jazyků otevřená či Informatorium školy mateřské, získal věhlas po celé Evropě. Byl zván na univerzity a jeho první vystoupení se odehrálo před Královskou akademií věd v Londýně. Zde měl dostat příležitost k vytvoření vědeckého pracoviště, jež by se soustředilo na výzkum pansofie neboli univerzálního poznání všeho. Avšak následné politické události donutily nakonec Komenského Anglii opustit.
I když události v Anglii nabraly nečekaný směr, o nové příležitosti Komenský neměl nouzi. Vedl reformu školství ve Švédsku a psal tu i učebnice, které však díky rozporům nedokončil. Během toho všeho mu bohužel ochořela i jeho druhá žena, se kterou se vrátil do Lešna, kde po nějakém čase zemřela.
Ztráta naděje na návrat do vlasti
Jeho poslední, třetí ženou byla o třicet let mladší Jana Gajusová. S ní se dožil Vestfálského míru, díky kterému nejen skončila třicetiletá válka, ale také veškeré naděje českých exulantů na návrat domů. S bolestí v srdci k tomuto životnímu okamžiku sepsal Kšaft umírající matky jednoty bratrské, kde vyjádřil lásku k českému a moravskému národu.
Tím, jak pohasly jeho naděje na návrat do vlasti, pobýval hodně času na cestách. Mezi místa jeho pobytu patřilo zprvu hlavně Lešno. V Lešně jej zastihla válka, kdy Švédsko napadlo Polsko. Komenský, jakožto odpůrce Habsburků, tento vpád švédského krále podporoval. Avšak v dubnu 1656 na desítky tisíc polských partyzánů začalo město obléhat a ve městě vznikl požár. Během něj Jan přišel téměř o veškerý svůj majetek a cenné rukopisy, na kterých mnohdy pracoval celý svůj život.
Poslední roky života
Po této další tragické události v jeho životě, se uchýlil na pozvání svého přítele do Nizozemska. Poslední roky svého života trávil v Amsterdamu, kde se hlavně věnoval tvůrčí činnosti. Dočkal se zde řady uznání a získal čestnou profesuru na městském gymnáziu, která mu přinášela potřebné finance.
Za svého života se setkal i s mnoha významnými osobnostmi mezi něž patřil například vynikající malíř Rembrandt van Rijn, který mu byl přítelem a společníkem.
Jan Amos Komenský zemřel po dlouhých zdravotních problémech 15. listopadu 1670. Pohřben je v Naardenu. Byl člověkem, který se i přes mnohé nepřízně osudu nikdy nevzdával. Byl plný energie a nadšení, které jej pohánělo k tvořivosti. Hybnou silou byla určitě víra a láska, zkrátka lidskost.
Komenský na mezinárodně oceněné dvacetikoruně
Onou mezinárodně oceněnou bankovkou je pestrobarevná dvacetikoruna československá z roku 1988. Ikonická modrá bankovka získala cenu Le billet de l’année 1989 (Bankovka roku 1989) od francouzské asociace pro studium papírových peněz. Autorem bankovky je respektovaný slovenský malíř, grafik a ilustrátor Albín Brunovský. Rytina líce je dílem Miloše Ondráčka, liniová rozkresba rubu patří Václavovi Fajtovi. Ústředním motivem aversní strany je Učitel národů – Jan Amos Komenský. Na reversní straně je vyobrazen strom poznání v podobě rozkvetlé jabloně s několika jablky, která symbolicky roste z otevřené knihy. Vedle stromu stojí mladý pár, který čte knihu a v pozadí je slunce s duhou. Bankovka byla v oběhu do roku 1993.
Oceněná dvacetikoruna se dočkala svého zvěčnění z ryzího stříbra
Reprodukci mezinárodně oceněné bankovky aktuálně naleznete v nabídce Národní Pokladnice. Jedná se o medaili ve tvaru bankovky z ryzího stříbra 999/1000. Ražena je v nejvyšší kvalitě, díky čemuž vyniknou i nepatrné detaily. Medaile navíc nadchne úctyhodnými rozměry, hmotností a přísnou limitací!
Pro více informací o medaili navštivte: MEDAILE 20 KČS 1988
