Tři písmena, která nepotřebují další výklad ani komentáře.
Tři písmena, která budí emoce. Negativní i pozitivní.
Tři písmena, která se stala fenoménem, ačkoli jejich historie se píše teprve čtvrt tisíciletí.
Pojďme na ně nahlédnout bez přehnaného patosu a bez přehnané kritiky. A ve zkratce. Tři písmena, tři články věnované této zemi, její stručné historii, cestě za její nezávislost a také jejím prvním mincím.
USA – anglicky United States of America, česky Spojené státy americké jsou demokratická federativní republika, v jejímž čele stojí prezident. Nachází se v Severní Americe po celé její šíři od Atlantiku k Pacifiku. Na souši sousedí na severu s Kanadou a na jihu s Mexikem. Patří k nim i Aljaška a některé tichomořské ostrovy (např. Havaj). Spojené státy se skládají z 50 států, 1 federálního území s hlavním městem a sídlem prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu a celkem 14 zámořských území.
Jak to všechno začalo, aneb pokles hladiny moří nemusí být vždycky katastrofa
Před přibližně dvěma sty milióny lety došlo důsledkem deskové tektoniky k rozdělení superkontinentu Pangea na menší kontinenty – Gondwanu a Laurasii, která obsahovala i budoucí severoamerický kontinent.
O pár miliónů let později osídlili americký kontinent první lidé. Přišli sem přes Beringovu úžinu z různých oblastí Asie a lišili se vnější podobou. Stalo se tak postupně přibližně od doby před 40 000 lety (ale existují i jiné odhady tohoto přesídlení – a liší se opravdu hodně – některé zdroje uvádí před 25 000 lety, jiné zas před 11 000 lety a někdo pro změnu uvádí před pouhými 3000 lety, obecně by se dalo říci: co vědec, to názor).
Lovci a sběrači z Asie přešli na americký kontinent v době, kdy se díky poklesu mořské hladiny vytvořil 1600 kilometrů široký pruh, díky kterému se dalo projít „suchou nohou“. Tuto teorii jako první formuloval na počátku 20. století český antropolog, žijící v USA, Aleš Hrdlička.
Doktor Hrdlička byl přesvědčen, že původ amerických indiánů je v Asii, proto studoval národy v Mongolsku, Tibetu, Sibiři i Aljašce, a jeho domněnky se potvrdily. Do Ameriky se nejprve dostali dlouholebí Algonkini, Irokézové a Siouxové, na jih pronikli Aztékové. Po nich přišli krátkolebí Toltékové, jež se usídlili na území dnešního Mexika. Mezi posledními dorazili Eskymáci a Athabaskové, kteří zůstali na severu. Během několika století byl americký kontinent zalidněn. To už však Evropané ani Asiati nevěděli, neboť mořská hladina se mezitím opět zdvihla a suchá cesta se uzavřela.
Kolumbovo „náhodné znovuobjevení“ Nového světa
O hezkých pár století později přistál Kryštof Kolumbus při své objevitelské výpravě u bahamských ostrovů a objevil pro Evropu nový kontinent. Objevitel chtěl původně doplout do Asie, avšak namísto původního plánu doplul k břehům Ameriky.
Na svou cestu přes oceán se Kolumbus vydal, když získal požehnání od španělské královny Isabely. Jeho tři lodě (Niňa, Pinta a Santa María) vypluly z Andalusie na počátku srpna 1492 a po více než dvou měsících plavby pak narazily na Nový svět: 12. října 1492 ve dvě hodiny ráno se z tajemného oceánu vynořila země. Byl to jeden z bahamských ostrovů, domorodci nazývaný Guanahaní, a Amerika byla objevena!
Pro evropské panovníky znamenal Kolumbův objev nejen spoustu neznámých předmětů, které z Ameriky mořeplavec dovezl, ale především nová území. Ovšem Kolumbova výprava měla i negativní dopady. Neblahým důsledkem Kolumbova objevu byl výrazný pokles počtu původního obyvatelstva Ameriky v 16. století. Indiáni, jak je pojmenoval Kolumbus v domnění, že je v Indii, podlehli zejména evropským chorobám a svou roli sehrál i nový způsob života.
Stinné a světlé stránky kolonizace
O století později žilo již na americkém kontinentu hezkých pár desítek kolonizátorů a misionářů z Evropy. Kolonizace Severní Ameriky probíhala od 16. do 19. století. Angažovali se při ní Španělé, Angličané, Francouzi, Nizozemci a také Švédové a Rusové. V roce 1607 byla založena první britská osada na americkém kontinentu – Jamestown a postupně přibývaly další.
Proč se slaví den Díkuvzdání a kousek historie, na které Američani nejsou příliš pyšní
V roce 1621 slavili osadníci společně s Indiány svou první sklizeň. Indiánský kmen Irokézů je naučil pěstovat nové, pro Evropany neznámé, plodiny, například kukuřici, a předal osadníkům další dovednosti nutné k přežití v neznámé zemi. Ze společné radosti z úrody vypěstované spřátelenými domorodci společně s novými osadníky se postupně stal náboženský svátek Den díkůvzdání, který se slaví (nejev v křesťanských rodinách) dodnes vždy čtvrtý čtvrtek v listopadu. Přistěhovalečtí osadníci postupně na americké půdě zdomácněli, což bylo na straně jedné vykoupeno výrazným potlačením původního indiánského obyvatelstva (toto období je dodnes mimořádně pohnutou a bolestivou částí historie Spojených států amerických), ale na straně druhé jim začala vadit koloniální správa, proti níž se začali bouřit.
Britská nadvláda maže ze rtů osadníků pověstný americký úsměv
Vše vyvrcholilo v roce 1773 slavným Bostonským čajovým dýchánkem. Jednalo se o protest novodobých amerických kolonistů proti britské koloniální správě. Skupina osadníků shodila do moře náklad čaje (asi 350 beden lisovaného čaje) na protest proti britské daňové politice. Tento konflikt byl faktickým začátkem boje za nezávislost amerických kolonií a v roce 1775 přerostl v otevřenou válku mezi koloniemi a Británií. Válka za nezávislost mezi 13 britskými koloniemi a Velkou Británií trvala od roku 1775 do roku 1783 a skončila porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických.
A konečně nezávislost!
Zásadním momentem se pro historii USA stal 4. červenec 1776. Právě tento den byla vyhlášena nezávislost kolonií na britské správě a je považován za vznik Spojených států amerických a je dodnes oslavován jako Den nezávislosti. Zásadním dokumentem, který byl v tento den přijat, byla slavná Deklarace nezávislosti.
Začátkem příštího roku se v Praze poprvé v historii objeví legendární numismatický exemplář! Pokud ještě netušíte který, počkejte si na náš druhý článek, který Vám blíže představí pozadí vzniku Deklarace nezávislosti, která je 1. VODÍTKEM K ODHALENÍ ZÁHADNÉHO NUMISMATU!
[…] … přenesme se tedy zpět do Severní Ameriky osmdesátých let 18. století. Amerických kolonistů už je tolik, že cítí potřebu vzepřít se vzdálené britské koloniální správě a vytvořit si svoje vlastní práva, svá vlastní pravidla. Být sami sebou, nezávislí na vzdálených vládcích. A tak začal jejich boj za nezávislost. Prvním protestem, který je dnes považován za začátek tohoto boje, byl v roce 1773 slavný Bostonský čajový dýchánek, o kterém jsme psali v závěru 1. dílu našeho seriálu. […]