V předchozím článku jsme si připomněli objevení Ameriky a ve zkratce si přiblížili zlomové historické mezníky v jejím osidlování. Jak to ovšem často bývá, s velkými objevy nepřichází jen nadšení a rozvoj, ale také mnohé konfrontace. V dalším článku si připomeneme Deklaraci nezávislosti, která snad nejzásadněji ovlivnila dějiny Spojených států amerických a právě s tímto dokumentem je pevně spjat numismat, který budete moci již brzo obdivovat na vlastní oči! Ještě před tím si ale připomeňme okolnosti, za kterých Deklarace nezávislosti vznikla…
Začalo to čajem…
… přenesme se tedy zpět do Severní Ameriky osmdesátých let 18. století. Amerických kolonistů už je tolik, že cítí potřebu vzepřít se vzdálené britské koloniální správě a vytvořit si svoje vlastní práva, svá vlastní pravidla. Být sami sebou, nezávislí na vzdálených vládcích. A tak začal jejich boj za nezávislost. Prvním protestem, který je dnes považován za začátek tohoto boje, byl v roce 1773 slavný Bostonský čajový dýchánek, o kterém jsme psali v závěru 1. dílu našeho seriálu.
A čajem to nekončí…
V roce 1775 přerostly jednotlivé protesty v otevřenou válku mezi koloniemi a Británií. Válka za nezávislost mezi 13 britskými koloniemi a Velkou Británií trvala od roku 1775 do roku 1783 a skončila porážkou Británie a uznáním nezávislosti Spojených států amerických.
Vznik spojených států
V průběhu této války, vlastně téměř na jejím počátku, nastal zásadní moment v historii USA. 4. července byla vyhlášena nezávislost kolonií na britské správě. Toto datum je považováno za vznik Spojených států amerických a v právě tento den byla přijata Deklarace nezávislosti USA.
Co je to vlastně Deklarace nezávislosti?
Deklarace nezávislosti je vlastně prohlášení nezávislosti státu. Obvykle je vyhlašována na části území stávajícího státu nebo po odtržení oblasti z většího celku. Ne všechny takové deklarace jsou však úspěšně přijaty, nicméně ta americká se všeobecného přijetí dočkala, i když to tedy rozhodně nebylo hned! Dokonce ani mezi samotnými kolonisty nevládlo všeobecné nadšení z úplné nezávislosti na britské správě, někteří z novodobých obyvatel Severní Ameriky měli velké obavy, které měla rozptýlit brožurka Thomase Paina, vydaná již v roce 1775 a nazvaná Common Sense (do češtiny volně přeloženo Selský rozum)
Nezávislost byla přijata 2. července 1776 a její základní poselství dokonale vyjadřují tato rezoluce: „Rozhodnuto, že tyto Spojené kolonie jsou, a podle práva by měly být, svobodné a nezávislé státy, které jsou osvobozeny od všech závazků Britské koruně a od politického propojení mezi nimi a států Velké Británie. A měly by být úplně odloučeny.
Deklaraci sepsal Výbor pěti, tedy komise Kontinentálního kongresu, sestavená z těchto mužů: prezidenta Kongresu Thomase Jeffersona z Virginie, Johna Adamse z Massachusetts, Benjamina Franklina z Pensylvánie, Roberta R. Livingstona z New Yorku a Rogera Shermana z Connecticutu. Výbor byl sestaven 11. června 1776 a již 1. července přednesl návrh Deklarace na Kontinentálním kongresu.
Úplná deklarace byla přepsána na generálním zasedání za účelem přijetí Kontinentálním kongresem 4. července 1776 ve vládním domě v Pensylvánii. Tento opis byl podepsán pouze prezidentem kongresu Johnem Hancockem a jeho sekretářem Charlesem Thomsonem.
Po přijetí deklarace kongresem byl opis odeslán o pár bloků dál do tiskárny Johna Dunlapa, kde během noci vytiskli přes 150 jeho kopií. Jedna z nich byla odeslána 6. července Georgi Washingtonovi, který ji přečetl svým jednotkám v New Yorku. Do současnosti se zachovalo celkem 25 kopií z Dunlapovy tiskárny, které jsou považovány za nejstarší dochované výtisky tohoto dokumentu a mají mimořádnou hodnotu!
Osudy signatářů
O dva týdny později, 19. července 1776, nařídil Kongres všem vyslancům podepsat Deklaraci. Většina z nich podepsala dokument 2. srpna 1776, a to v zeměpisném seřazení kolonií, které zastupovali, od severu k jihu. Někteří vyslanci nebyli přítomni a museli deklaraci podepsat později, dva vyslanci ji dokonce nikdy nepodepsali. Tak jak noví vyslanci vstupovali do členstva kongresu, bylo jim také umožněno deklaraci podepsat. Deklaraci nakonec podepsalo 56 vyslanců, z nich bylo 24 právníků a advokátů, 11 obchodníků, 9 farmářů; nejmladšímu bylo 26 let a nejstaršímu rovných 70. Všichni věděli, že svým podpisem se vystavují nelibosti a možné odplatě, která na ně v budoucnosti mohla různými způsoby dopadnout ze strany Velké Británie. Pět z nich bylo později chyceno a mučeno Brity, na dvanácti odplata dopadla ve formě žhářství spáchaném na jejich domech, dva ztratili své syny v revoluční armádě. Devět z podepsaných následně bojovalo o nezávislost a padlo.
O půl roku později, v lednu 1777, rozhodl Kontinentální kongres, aby byla Deklarace dále a šířeji distribuována. Druhý tisk zajistila Mary Kathrine Goddardová a to ve dvou verzích – na první byly podpisy jen Johna Hancocka a Charlese Thomasona, na druhé podpisy všech signatářů.
Deklarace nezávislosti je především o zdravém rozumu
Deklarace nezávislosti Spojených států byla ovlivněna Deklarací nezávislosti Holandské republiky z roku 1581, nazývanou Přísaha zřeknutí, a také osvícenskou filosofií. Některé názory a dokonce i přesné fráze byly přejaty ze spisů anglického filozofa Johna Locka. To však nikterak nesnižuje její význam, spíše právě naopak. Podle Jeffersona účelem Deklarace nebylo hledat nové principy nebo nové argumenty, o nichž nikdo nepřemýšlel, ale „postavit před lidstvo zdravý rozum jedince ve formě tak prosté a pevné, jako bychom jim chtěli rozkázat jejich souhlas a obhájit nás samé v nezávislém postavení, které jsme nuceni si uzmout“!
Už víte, jakou numismatickou perličku se Vám chystáme představit? Pokud si stále nejste jistí, přečtěte si předchozí článek nebo si počkejte na další, který Vám numismat odhalí!
